Tohle zná snad každý rodič: kdykoli projdu s dětma kolem dětského hřiště, hned ukazují na houpačky a směr procházky je jasný. Já pak několik desítek minut, možná hodin, týdnů, měsíců ….. stojím na jednom místě a neustále rozhoupávám houpačku za radostného smíchu: “Houpej ještě, mami!”. A vše procházky se mění na houpání, houpání a zase jen houpání.
Básnička: “Houpy, houpy…,” vám taky přišla roztomilá, když jste poprvé své malé nemluvně houpali? Teď ji nemůžete ani slyšet! Ale nejde tomu uniknout, buď si ji teď zpívá samo dítě, když se houpe, nebo ji vyžaduje po vás, abyste jeho houpání doprovázeli tímhle pro vás ohlušujícím zaříkávadlem. Při každém opakování si obrušujete sklovinu tím, jak slova o kočce, co snědla kroupy, cedíte mezi zuby.
Houpačky jsou pro děti vhodné nejen kvůli hře
Tady je ale potřeba zmínit, že houpačky jsou pro děti vhodné nejen kvůli hře, ale i pro relaxaci a jejich správný vývoj. Tím, že dítě musí na houpačce zapojovat více jiné svaly, než při běžných aktivitách, posiluje držení těla a trénuje svoji rovnováhu. Tu podporuje hlavně houpání v houpací síti a podobných houpačkách. Houpání navíc aktivuje mozek a pozitivně ovlivňuje učení, psaní, čtení a dokonce zlepšuje vnímavost.
Podle učitele pohybových dovedností Petra Růžičky je pohyb výživa pro mozek, čím víc dostává náš nervový systém podnětů, zapojení svalů a lidských vjemů, tím více informací nervový systém zpracovává a dostává prostor pro další rozvoj. Například děti, které mají problém s rovnováhou, špatně čtou. I někteří logopedi místo toho, aby své klienty posadili do lavic, pověsí je hlavou dolů na žebřiny, tam spolu začnou líný jazyk rozplétat.
K dětem pohyb prostě patří, proto si udělají doma prolézačku z jakéhokoli kusu nábytku,. Všimli jste si, že i vy jste dokonalou prolézačkou? Na rodičích je dítě schopno viset tolika různými způsoby, že i ten největší odpůrce evoluce nazve své dítě „opičkou“ 🙂 Děti intuitivně ví, proč se rády houpou. Neuvažují nad tím. Jednoduše to dělají. Nakonec, zkuste to taky někdy. Je to super odreagování. Prostě jen tak natáhnout a pokrčit nohy a vlastní silou zabrat tak, až dokážete porušit pravidla gravitace. Zažijete opravdu super pocit, který osvobozuje vykouzlí vám úsměv na rtech. Dokonce budete podvědomě cítit, že jste si s dětmi o něco blíž. A ony to pocítí také. Nechte někdy na oplátku je houpat vás.
Houpaly jsme své děti už v děloze
Však nemusíme jít pro důkazy daleko. Pouhé pozorování někdy řekne víc, než kdejaká studie. Kdo vnímá, pochopí, že právě vlídné a konejšivé houpání dokáže uklidnit i toho největšího křiklouna. Proto maminky naprosto instinktivně houpou malé děti v náruči, pohupují kočárkem, případně se hýbou pravidelným rytmem v kyčlích, když mají ratolest v šátku, nebo nosítku. A pokračují i když je kočárek prázdný, nebo láskyplně houpou nákupní košík v supermarketu. Zažily jste to také? Je to v nás zakódované. Houpaly jsme své děti už v děloze. S každým nádechem a výdechem jsme byly našim dětem houpačkou i bez básničky „Houpy, houpy“
A právě tato paměťová stopa, kdy pro miminko v bříšku znamenalo houpání pocit bezpečí a jistoty, jim dává pociťovat to stejné bezpečí i když je houpeme po porodu v šátku nebo později na hřišti na houpačce. Sama jsem tyto principy pochopila v rámci lekce péče o dítě online kurzu „Porod bez obav“. Pochopila jsem, že houpání je princip péče o dítě před porodem, součástí porodu samotného i denodenní péče o narozené miminko.
Pro miminka je tedy konejšivé houpání v teplé rodičovské náruči, v šátku nebo v nosítku připomínkou bezpečí, které zažívaly v bezpečí plodové vody v bříšku. Starším dětem pak můžeme nabídnout interiérové houpací sítě pro miminka. Nabízí jim pocit bezpečí a za mírného houpání se dětem může i lépe spát. Jsme tedy člověk houpavý a tahle aktivita prostě baví, tak ji neodpírejte sobě ani svým dětem. Obohaťte zahradu, nebo Váš interiér nějakou houpačkou, děti budou šťastné.
Veronika Plachá
Autorka článku
Reportérka televize Prima, pravděpodobně ji ale znáte ještě pod příjmením Klapačová, pod kterým nás v hlavních zprávách informovala o tom, co se děje na Vysočině nebo v Jihomoravském kraji. Nyní je na druhé mateřské dovolené a těší se ze svých dvou dcer. Podle ní jsou děti to nejhezčí, co nás v životě může potkat, ale jejich výchova a péče o ně je pořádná dřina. Po nočních výjezdech kvůli nátáčení se jí ale rozhodně nestýská
